HC Sršni Kejžlice .. klub, který má duši..

15 hráčů do pole a jeden brankář.., tolik se nás sklánělo u branky na začátku utkání a bouchalo hokejkou do ledu. Tři kompletní pětky, to byla jedna z výhod z níž jsme chtěli v tomto zápase těžit. Nelze říct, že bychom hráli na začátku výrazně zle. Znovu jsme se objevovali v mnoha šancích. Koberovice ale byly efektivnější. Hned v první třetině při zmatku v pokrývání hráčů na modré, vystřelil obránce Koberovic a poprvé rozčeřil stojaté vody za Běldovými zády. ".. . dobrý, hrajeme dobře, dáme góla dáme..." říkali jsme si. Největší šanci v první třetině měl Mára , který se prokličkoval až před brankáře, ale mezírku o velikosti puku v něm nenašel. Po první třetině 0:1 pro Koberovice. Ve druhé třetině jsme brzy dostali výhodu přesilovky. V ní Mára dobře zatáhl puk před brankáře, neuspěl, stejně jako Kovajda z následné dorážky. V téže přesilovce osamocaný Hany před brankou dostal přihrávku pouze na brusle. Největší šanci měl znovu Kovajda, když k němu od Míchyho proskákal puk,...

1. utkání Sršni Kejžlice - DHM 1:7 První mač jsme začali velmi dobře. Hned v prvním střídání Mára pěkně přihrál před branku Čejenovi a ten vsítil. Soupeř hrál, jako by mu zaskočil rohlík. Byli jsme na koni. Měli jsme dost dalších šancí. Ale gól jsme nedali. Od druhé třetiny jsme už ale nahráli jako Sršni ... spíš Včelí Medvídci. Nic, žádná obrana, žádný útok. Trapnost, marnost, nemohoucnost. Na to jsme neváhali navázat ve třetině třetí. Zaslouženě DHM zvítězilo. 2. utkání HC Srnšni Kejžlice - DHM 1:3 Druhý mač byl z naší strany mnohem lépe zvládnutý. Proti těm lítajícím mladíkům už jsme hráli lépe ze zadu. Již v první třetině však otevřeli skóre oni. Čejen přihrál dobře Kovajdovi a ten z předbrankového prostoru propálil brankáře ... naposledy. DHM se znovu dostalo do vedení 2:1. Snažili jsme se, kousali jsme. Suky netrefil dvakrát prázdnou bránu, Andrew nedal nájezd a další hromada šancí přišla vniveč. Z přemíry snahy ještě něco vynalézt jsme v posledních minutách dovolili soupeři přeč...

První zápas jsme vyhráli 5:2. Proto nám papírově tentokrát stačila remíza. Ale na tu jsme to určitě nechtěli hrát.. a rozhodně né na takovouhle. Byl by to asi úplně poslední výsledek na jaký bysme si vsadili. A také jak zaznělo v kabině: ".. že nedáme gól, to nás zas tak nepřekvapí, ale že ho nedostaneme, to jsme nečekali.." . A to není hláška proti našemu brankáři, musí se samozřejmě sejít jeho forma, k tomu přidat dobrá práce obránců a dostatečná a rychlá pomoc útočníků v obranném pásmu. A zdá se, že se to sešlo. Hned v první třetině měl soupeř jednu ze svých největších šancí, kdy nám sám ujel na Běldu . Ten jeho střelu mířenou do pravého horního rohu brány čapl do lapačky.. a tu vítězoslavně pozvedl, jako by chtěl zakřičet "Mám!". A to by mohl křičet po každé střele tohoto zápasu. Většinou mu oči tikaly po ledě přilepené na puku! Soustředil se a podržel nás! Díky! Nemůžu jinak než od zadu. Václav , ten se musel hrozně těšit, jezdil po ledě se zhuleneckým úsměve...

"Už je to tady!" zvolala by stará Škopková, tleskajíc si do svého halekotu po slabikách. Mače, kdy jde do tuhého. Dny, kdy má praskání ledu úplně jiný zvuk. Souboje se přiostřují. Soupeři si nic nedají zadarmo (ani ve slevě). Je tu play off. S Dvorci jsme si prožili svoje už za ty roky setkávání v soutěži. A je tu nová výzva. Začali jsme dobře. Andrew za modrou poslal do sprintu Číru . A ten poprvé vyzval diváky k hlasitému jásotu! Gól .. vedeme, vedeme 1:0. Naše hra byla organizovaná. Podávali jsme týmový výkon. Byli jsme důslední v defenzívě. V ofenzívě jsme mohli být trochu důslednější. Šancí jsme mimo góly měli přibližně skoro úplně přesně cca dvě a půl miliardy. I přes dobrou obrannou hru jsme soupeře nechali osamoceného před Běldou .. a ten ho procedil 1:1. Naštěstí na toto zareagovala naše první lajna. Kdy poslal od modré Filip Honza kotouč před bránu, kde Čejen svými zaříkadly proklel brankáře ... a byl z toho abraka dabra gól. Třetí zářez přidal Andrew.. po Čábov...